Ženy trpí více na úzkosti a deprese, muži bojují se závislostmi

Jak jsou na tom ženy a muži z hlediska psychiky? Výrazně rozdílně. Ženy daleko více trpí na úzkostné poruchy a deprese. „U některých poruch, například generalizovaná úzkostná porucha, se projevuje převaha u žen oproti mužům až dvojnásobná,“ říká Ondřej Pečený, psycholog z Kliniky ambulantní psychiatrie a psychoterapie

Jaké psychické problémy se nejčastěji objevují u žen?
Nejčastěji se objevují potíže z oblasti neurotických poruch, tedy poruchy spojené s úzkostmi. Kromě toho jsou pak časté i problémy z oblasti afektivních poruch, kde asi nejznámějším zástupcem je deprese. Dlouhodobě největší podíl žen se objevuje u poruch příjmu potravy, a to až na devadesátiprocentní podíl. Muži naproti tomu dominují segmentu patologického hráčství (86%). U starších lidí se pak projevují ještě poruchy spojené se stárnutím z okruhu organických duševních poruch, například Alzheimerova choroba.

Zmínil jste deprese a úzkosti. Můžete tyto potíže krátce popsat?
Deprese patří k častým jevům v ordinacích psychologů a psychiatrů a projevuje se mnoha způsoby. Běžně používané slovo deprese je však jen "odvarem" z toho, co pacienti skutečně  prožívají. Nejde jen o "špatnou náladu", ale jedná se o celkovou ztrátu smyslu, zvýšených pochybností o sobě a světě. Celý svět se natře načerno do negativní podoby a je pro pacienty náročné hledat vůbec nějaké pozitivní momenty. Deprese může pacienty natolik zbavit energie a chuti do života, že těžko hledají důvod, proč ráno vstát z postele a v závažnějších případech i důvod, proč zůstávat na tomto světě.
Další častou potíží, se kterou lidé přicházejí za psychiatry a psychology, jsou úzkosti, které se také projevují v mnoha podobách. Asi každý člověk zažil někdy strach. Tělesné projevy, které strach provázejí jako bušení srdce, mělké dýchání, svírání vnitřností a napětí v celém těle se objevují i úzkostí, ovšem bez zjevné příčiny, kterou by bylo možné snadno dohledat. Úzkost může být přítomná neustále a někdy může v podobě ataky náhle zvýšit intenzitu do takové míry, že se zdá k nepřežití, což je velmi vyčerpávající.

Jak si vysvětlujete, že se na psychiatry či psychology obrací více žen?
V současné době se má za to, že se jedná o kombinaci biologických a sociálních faktorů. Některé teorie například tvrdí, že nižší množství mužů s depresemi oproti ženám je dáno tím, že některé depresivní stavy u mužů jsou diagnostikovány jako potíže způsobené poruchami přizpůsobení nebo stresem.

Z hlediska sociálních faktorů může být důvodem například i společenský model, který je hojně rozšířen, kdy muž se se svými problémy vypořádává sám, maximálně s kamarády stručně a u piva, zatímco ženy jsou více navyklé své pocity sdílet s druhými. Muži ve větší míře než ženy mohou vnímat vyhledání pomoci jako selhání. Je tedy více pravděpodobné, že spíš vyhledá pomoc u odborníka žena, pokud se dostane do situace, kterou nedokáže řešit za pomocí vlastní sociální sítě.

Jak vypadá typická žena – pacientka, která se obrátí na psychiatra?
Typická pacientka nebo pacient neexistuje. Možná jste dokonce dnes potkali na ulici, v práci či obchodě hned několik lidí, kteří vyhledali pomoc nebo uvažují o vyhledání pomoci psychiatra nebo psychologa. Tyto lidi nejvíce spojuje stav nouze, ve které se nalézají a kterou nedokáží řešit vlastními silami.

Kdy je čas obrátit se na odborníka? Jaké varovné signály ukazují na to, že už si s problémem nedokážu pomoci sama, ale potřebuji pomoc?
Na odborníka se nejčastěji obrací lidé, kterým jejich potíže zasahují už do běžného života nebo mají špatný vliv na jejich okolí. Jejich potíže se mohou negativně projevovat v práci, ovlivňovat jejich výkonnost, mohou se negativně projevovat ve vztazích s přáteli, rodinou a blízkými. Varovné signály bývají například náhlá změna chování - ze společenských lidí se stávají uzavření samotáři, ztráta zájmu o koníčky, přátele a o své okolí.

Zpracováno ve spolupráci s deníkem Metro.